Vytápění objektu

Úvodní strana / Vytápění objektu

Solární systémy určené k ohřevu teplé vody vytápění jsou poněkud složitější a dražší, obvykle jde o systémy o šesti a více kolektorech, velikost systému záleží na velikosti vytápěné budovy, na její tepelné ztrátě a na typu otopné soustavy. Stejně jako u tepelných čerpadel platí, že na čím nižší teplotu musím ohřívat topnou vodu, tím je systém efektivnější. Z tohoto pohledu je ideální podlahové vytápění s teplotním spádem 40°C/35°C nebo velkoplošné nelitinové radiátory se spádem 50°C/40°C.

Další nezbytností je možnost umístit kolektory jižním směrem ve sklonu 45°, pro větší systémy je třeba mít dostatečně rozlehlou sedlovou nebo plochou střechu. Jeden kolektor má rozměry přibližně 1 krát 2 metry, pokud se kolektory staví do řad například na plochou střechu nebo na pozemek, je také třeba myslet na to, že mezi jednotlivými řadami musí být dostatečné rozestupy tak, aby si kolektory zlváště v zimních měsících navzájem nestínily.

 

Co s vyrobenou energií v období, kdy topit nepotřebujeme?
Kolektory jsou pasívní zařízení, které funguje téměř ihned ve chvíli, kdy na něj začnou dopadat sluneční paprsky. Kolektory se nedají vypnout, zakrývat je je neefektivní. Musíme proto do systému zahrnout dostatečně objemnou akumulační nádrž, kam se bude energie ukládat v letních měsících. Akumulační nádrže jsou relativně nákladnou součástí otopné soustavy, jsou také objemné a je třeba mít na jejich umístění dostatek prostoru. Avšak pozitivním efektem akumulace je fakt, že díky jejich přítomnosti v soustavě mohou všechny zdroje tepla fungovat s vyšší efektivitou, protože při natápění akumulace mohou pracovat na plný výkon, což zvyšuje účinnost jejich provozu a zvyšuje jejich životnost. Tepelná energie uložená do akumulačních nádrží je pak postupně stápěna v otopné soustavě. Jinou možností (bez akumulace) je venkovní bazén, do kterého je možné během letních měsíců odkládat energii vyrobenou z kolektorů.

 

Čím a jak budu topit, pokud nebude příznivé počasí?
Kolektory jsou závislé na slunečném počasí. Pokud je příznivé počasí (jasno, polojasno), kolektory vyrábějí teplo a pokud máme solární systém dobře nadimenzovaný, není již nutné topit jinými zdroji. Pokud ale není ideální počasí, pokud prší, sněží nebo je zatažená obloha, kolektory nemají příkon v podobě slunečních paprsků a tudíž teplo nevyrábějí. Z toho plyne, že na sluneční kolektory se nelze plně spolehnout. Lze jich s výhodou využít v přechodných obdobích jarních nebo podzimních měsíců, kdy je stále dostatečný počet slunečních dní na to, aby kolektory pokryly většinu energetických potřeb k vytápění. V zimních měsících je slunečních dní minimum, bohužel jsou to právě zimní měsíce, kdy potřebujeme nejvíce topit. Z výše zmíněného tedy vyplývá, že s kolektory nelze plnohodnotně topit, lze s nimi pouze "přitápět" během slunečních dní, bez dalšího zdroje tepla se však neobejdeme.
Sluneční kolektory lze kombinovat téměř s jakýmkoliv klasickým zdrojem tepla - s kotli na pevná paliva, s kotli na dřevoplyn, s plynovými nebo elektrickými kotli. U větších systémů například v bytových domech lze kolektory skombinovat i s centrálním vytápěním. Naopak není vhodné sluneční kolektory kombinovat například s kondenzačními kotli, kde je díky kolektorům zvyšována teplota vratné vody a tím je snižována účinnost kondenzačního efektu. Sluneční kolektory pak také nemají význam v soustavách, kde je primární zdroj (kotel) výrazně předimenzován nebo v soustavách s vyšším teplotním spádem (90°C/70°C - litinové radiátory).

Solární systémy pro vytápění jsou obvykle kombinovány s ohřevem TUV. Odběr TUV je totiž relativně stálý během celého roku, tedy i během letních měsíců, je proto výhodné nahřívat primárně teplou vodu a přebytek energie ukládat do akumulací. Dimenzování systémů pro vytápění je nutné provádět individuálně, cenu ani velikost systému nelze stanovit paušálně. Každý dům je jiný, v každém jsou jiné zdroje vytápění a jiná otopná soustava, dimenzování a stanovení ceny nelze nikterak zobecnit.

 

Je opravdu nutná akumulační nádrž?
Bez akumulační nádrže se obejdeme u menších systémů, které v letních měsících slouží k ohřívání teplé vody a v zimě je vyrobená energie dodávána přes deskový výměník přímo do otopné soustavy. Takové řešení je však možné provést pouze u sezónně využívaných budov, jako jsou rekreační chaty nebo chalupy. V průběhu přechodných období a zimy, kdy nejsou tyto objekty využívány je teplo ze Slunce výhodně využito k temperování, což snižuje vlhkost uvnitř budovy a pomáhá udržet teplotu na nezámrzném bodě.

 

Jak velká akumulační nádrž bude potřeba?

Objem akumulační nádrže záleží na tepelné ztrátě objektu a na výkonu všech zdrojů, ze kterých je natápěna. Čím větší akumulace, tím déle je možné ji stápět bez potřeby zatápět, bohužel čím větší akumulace, tím dražší. Objem akumulace tedy závisí na počtu nainstalovaných kolektorů a na výkonu kotle. Výrobci kotlů rovněž doporučují využití akumulační nádrže, je to z toho důvodu, že při nahřívání akumulace může kotel pracovat na plný výkon kdy dosahuje nejlepších účinností. Pokud kotel nepracuje na optimální výkon, pak dehtuje a palivo je spalováno s výrazně nižší účinností - to platí zejména pro kotle na pevná paliva a zplynovací dřevokotle.
 
Co se stane s kolektory, pokud v létě odjedu na dovolenou?
Pokud je solární systém správně nadimenzovaný, nestane se nic. Pokud je dlouhodobě příznivé počasí a není zajištěn odběr TUV ani není ohříván bazén nebo není vytápěno, ohřívá se voda v bojleru a v akumulačních nádržích na vyšší teplotu. Solární systém při vyšších teplotách (okolo 85°C) ztrácí účinnost. Pro případ havarijních stavů, jakým je například výpadek el. proudu a tím zastavení oběhu nemrznoucí směsi systémem, je v okruhu nainstalována expanzní nádoba, která vyrovnává tlakové výkyvy a pojistný ventil.
 
Mohou kolektory pokrýt 100% energetických potřeb?
Sluneční kolektory jsou závislé na příznivém počasí. Pokud je jasno nebo polojasno, pak kolektory vyrábějí teplo, které předávají do bojleru nebo do akumulačních nádrží a tím šetří náklady nutné na vyrobení této energie z klasických zdrojů. V případě, že je zataženo, prší nebo sněží, kolektory nemají energetický příkon a tudíž nevyrábějí žádné teplo. Pro tyto případy je nutné mít klasický zdroj (kotel), kterým potřebnou energii vyrobíme.
 
Co když nemám na střeše dostatek místa?
Pro instalace, kde je potřeba připravovat teplou vodu na vyšší teplotu nebo v případech, kdy není dost místa na požadovaný počet kolektorů, je možné využít  vakuované kolektory, které vyrobí přibližně o 1/3 více energie než kolektory klasické.
 
Jakým směrem a v jakém úhlu mají být kolektory orientovány?
Ideální postavení kolektorů je přesný jih a sklon 45°. Ne vždy je možné dosáhnout přesného jihu, orientace na jihovýchod nebo na jihozápad garantuje 95% ziskovost oproti jižní orientaci. Kolektory natočené na východ nebo na západ pak provozujeme se ziskovostí přibližně 75% oproti orientaci na jih.
 

Je přitápění pomocí kolektorů výhodné?
Sluneční kolektory nám pomohou ušetřit až 80% nákladů na ohřev TUV a až 40% nákladů na vytápění. Výhodnost a návratnost investice musí posuzovat každý investor sám, jiná bude výše úspory v objektu, kde se doposud vytápělo plynem a jinou úsporu bude realizovat zákazník, který topí dřevem, vlastní několik hektarů lesa a tudíž má dřevo zadarmo - v takovém případě si ušetří pouze dřinu při přípravě dřeva na další sezónu.